Rozum se snaží pojmenovat, co srdce cítí,tah štětce a plátno se mísí,vytvořit to, co v duši je, je sen o ledu,který netaje. (K.J.)

Říjen 2011

sdílený pocitu stav

28. října 2011 v 22:27 | bezejména

......aneb takhle se cítím, potom všem, co událo se jen, jsi mé neustálé úzko, které mi nedá zapomenout, je to všechno pryč, čas většinu chvil již spálil a jak víme z popela již nikdy více nic nevstane, chtěla jsem ti všechno říct a pak se někde schovat, místo toho jsem učinila jen to druhé z toho, co naplat, jsi mé úzko a ačkoliv nechci, jsi ve mně uschován.