A-Jsem mistrem světa v trapnosti - sakra-jsem jím vždy, když to tak zrovna nechci, a čím víc myslím na to, abych jím nebyla, tak jím jsem. Jen trošičku štěstí a pocit beze strachu mít, to bych si přála…a možná i víc, nežli pouhá slova prázdná….den co den si slibuju změnu, ale jazyk je stejně svázán nejistotou a já jen stojím se stisknutou čelistí doufajíc, že povolí v tu správnou chvíli, marně, jsem jak mořská panna bez hlasu, která toho tolik říci chce, ale je svázaná bezmocí, člověk si komplikuje život sám já to vím ze všech nejvíce (nejlépe)….
B-Mistr světa v trapnosti, to jsem já, člověk s hlavou v oblacích, padající vlastní vinou do strastí, zanechat stud, odhodit strach za hlavu, nechat své nitro vstát, dýchat a plát, zas a znova slibuju si změnu, i tak je jazyk svázán z důvodu, který mi nedá spát, stojím a procházím se se stisknutou čelistí, s pocitem tonoucího bez dechu, už vím, jak hrozně se musela cítit mořská panna bez hlasu, která toho tolik říci chtěla, ale nemohla, ať se snažila sebevíce……..