Zdravím ty, jež si udělají čas a navštíví mé virtuální šuple.
Po delší době jsem se rozhodla prohlídnout si svůj blog. Nevím čím to je, možná jsem jen tzv. vystřízlivěla z některých svých praštěných myšlenek, ale najednou mi tohle celé přijde nějak cizí, hloupé a zmatené. Událo se tolik věcí - tolik důležitých věcí, které změnily můj život- se kterými se snažím poprat.
Ale nějak nevím kde a jak začít, neboť ani nevím čí vlastně su. Všichni se mi snaží poradit a vtloukají mi své názory, ale nějak neslyší ten můj. Neslyší, nevidí a nevnímají, že já mám vlastní hlavu a už nechci dělat něco jen proto, abych nezklamala ty, na kterých mi záleží, protože jestli se z tohoto sevření nedostanu nyní, nejspíš se z něj nevymaním nikdy.
Ale nějak nevím kde a jak začít, neboť ani nevím čí vlastně su. Všichni se mi snaží poradit a vtloukají mi své názory, ale nějak neslyší ten můj. Neslyší, nevidí a nevnímají, že já mám vlastní hlavu a už nechci dělat něco jen proto, abych nezklamala ty, na kterých mi záleží, protože jestli se z tohoto sevření nedostanu nyní, nejspíš se z něj nevymaním nikdy.
Omlouvám se za tak časté prodlevy, a častou mou vlastní neúčast zde. Pokud mi čas dovolí, vynasnažím se to zde napravit.