Rozum se snaží pojmenovat, co srdce cítí,tah štětce a plátno se mísí,vytvořit to, co v duši je, je sen o ledu,který netaje. (K.J.)

nevím název

2. března 2010 v 17:32 | Kate |  Pisárna
-Láska je sen o krásnu, který zříš jen v zrcadlech jedince z ušlechtilého kovu myšlenek čistých
-Ale já tu smůlu mam, že srdce mám dokořán, a snažím se o svých slovech s někým mluvit, avšak všichni jsou zahleděni do "algebry" a já jsem poté sama v cizím světě, s hlavou v oblacích,opět ve své samotě,ponořena do své duše. Avšak neztrácím naději, po čase kdy špatné věci se dějí, vždy přijde chvíle štěstí znova, jako světluška.
Ve světle luceren je naděje, člověk musí věřit zas a znova. Bojovat, nevzdávat se, když vytrvá, doba štěstí se vrátí, i když se zdá býti to těžké, poslouchej srdce i hlavu, jen nezapomínej, že myslím srdce a hlavu svou,a tím svou myslím tvou, neb každý svého štěstí strůjcem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama