Co člověk dělat má,
když potká spřízněnou duši,
- a nemá(jí) o tom tušení - ,
naděje je velmi malá,
že ti dva se mohou (znova) střetnout někdy, někde.
Dva odlišné světy, místa vzdálená,
však duše za jedno jsou,
a někde v dáli od sebe tu jsou,
netušíce, že ona či on tam je,
a jeden po druhém prahne,
prochází se světem metodou pokus- omyl.
Jak ty dva spojit v jednu cestu tak,
aby konečně získali svou vytouženou cenu,
cena spřízněnosti duší i srdcí snad,
nedá se slovem či číslem vyjádřit snadno.
Jak donutit ty dva, aby viděli toho druhého,
co udělat, aby setkaly se jejich oči,
aby dlaně čistých duší splynuly v jedno.
Snad jednou někdy, někde
střetly se jejich oči letmo,
Možná uvědomili si na krátko,
že jim přítomnost toho druhého
- i když vzdálená- není lhostejná.
Možná, snad, to nikdo neví, se najdou
(znovu) někdy, někde.