opona padá, odnesla hry, teď píšou se příběhy (z) prohry.Dětství je svět za zrcadlem,
ale já byla nucena odejít, neb skutečný svět je (prý) před zrcadlem.
S nevědomostí lépe se žije, s vědomostí vše lépe tleje.Noc střídá noc a
já pouštím se a padám, nedokonale s dokonalostí se peru,jsem tonoucím bez dechu,
jsem lokomotiva bez páry,přes veškerou snahu povídám, že nemám páru
o tom, s čím se to vlastně peru.Stojím, padám, vstávám,dostávám rány bez odezvy.
Stojím na cestě,tam kde se křižují,za mnou dítě,přede mnou dospělý,ze stran jen sítě,
pode mnou jen černá zem, nade mnou….
...Bože, at´ je to sen.

...za mnou dítě, přede mnou dospělý, ze stran jen sítě...
..., už to tady projíždím chvilku...Už na fcb jsem tušila, že jsi zajímavá žena....A tady jsi mi to potvrdila...
)
Kačenko, v Tobě toho dřímá...