close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Rozum se snaží pojmenovat, co srdce cítí,tah štětce a plátno se mísí,vytvořit to, co v duši je, je sen o ledu,který netaje. (K.J.)

bez(e)jména

28. února 2010 v 20:52 | Kate |  Pisárna

bez(e)jména

28.02.2010
Znova se utápím v řece pochybnosti, prosím vítr, aby odvlál mé starosti, jdu vstříc věcem nečekaným, povinnostem ode mne očekávaným, po tváři teče rosa průzračná, kapky krve na sklo dopadají, v dáli se pás hor majestátných tyčí, šeptají rady, jako mudrci dávní, dávné doby- dětství mé- se už nevrátí, ocitla jsem se v džungli společnosti, lidé kolem mne se točí v kruhu a já chycena všedností jsem zařazena do pruhu, nechci býti jedním z šedého davu, ne, nedám se na žádnou stranu, já píši stránky života svého, chci říci slova rozumu mého, společnost si nedá říci, ze všech sil snaží se mi dát štítek, bojuji s lhostejností zatracených snítek, i přesto se mne snaží zaškatulkovat, ale já dokud budu živa, nedám se přikovat, čiňte co je vám libo, já jsem já , naprosto svá, nedovolím býti do kolonky zařazena, proto místo se jménem prázdné nechám, a svou hlavu, rozum, srdce, tělo bez(e)jména ponechám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama